Klempíř utahuje šrouby: Kultura bude frčet! Babiš a Klempíř: Umění v excelu
Úřad vlády České republiky se stal v tomto týdnu dějištěm mimořádného střetu o budoucnost národní kultury. Ministr kultury Oto Klempíř předstoupil před zástupce uměleckých asociací i premiéra Andreje Babiše, aby obhájil novou koncepci státní kulturní politiky na léta 2026 až 2029. Návrh dokumentu vyvolal vlnu nevole napříč profesními svazy a odbory, které kritizovaly zejména fakt, že vize vznikala bez zapojení odborné veřejnosti. Ministr Klempíř však na schůzce rázně připomněl, že za směřování české kultury nese plnou odpovědnost výhradně jeho rezort, a nikoli oborová sdružení či kulturní asociace.
Zákulisní informace naznačují, že jednání probíhalo v duchu příkladného pragmatismu. Nový přístup ministerstva k umění totiž vychází z předpokladu, že kultura má být především efektivní investicí s jasnými rozpočtovými prioritami a měřitelnými výstupy. Místo abstraktního divadelního experimentování či nepřehledných grantových schémat navrhuje rezort soustředit kapacitu státu na hmatatelné projekty, jako je zrychlení oprav památek či jejich nárazové zpřístupňování veřejnosti zdarma. Tvůrčí sektor tak získává jedinečnou možnost nahlížet na vlastní tvorbu optikou vysoké užitné hodnoty a provozní efektivity.
Aby byl zachován prostor pro konstruktivní dialog, přislíbil ministr kultury, že se rezort bezprostředně vyjádří k doplňujícím podnětům, které ministerstvu zašle prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký. Přestože standardní proces vypořádání připomínek byl již oficiálně uzavřen, Klempíř vyzdvihl ochotu věnovat pozornost i těmto dodatečným hlasům z praxe. Další příležitostí k vyjasnění stanovisek má být nadcházející jednání kulturní tripartity.
Premiér Andrej Babiš, který projednávání koncepce na konci srpna odložil, potvrdil, že se vláda k materiálu vrátí 14. září. Předseda vlády zdůraznil potřebu osobně vyslechnout zástupce kulturní obce, přičemž v debatě připomněl dosavadní investiční úspěchy kabinetu v oblasti oprav historických objektů. Zástupci Kulturní a kreativní federace sice nadále požadují kompletní odmítnutí dokumentu a zachování dříve schválené strategie z loňského roku, ministerstvo kultury však trvá na tom, že nová vize představuje reálný plán, který je vláda odhodlána plnit.
Celý tvůrčí sektor tak s napětím očekává, jakým směrem se česká kultura nakonec vydá. Zda zvítězí tradiční pojetí umění jako autonomního prostoru pro svobodnou tvorbu, nebo zda převáží moderní pojetí kultury jako dynamicky řízeného odvětví s pevně stanoveným rozpočtem, jasnými ukazateli výkonnosti a garancí plynulého provozu.
Zákulisní informace naznačují, že jednání probíhalo v duchu příkladného pragmatismu. Nový přístup ministerstva k umění totiž vychází z předpokladu, že kultura má být především efektivní investicí s jasnými rozpočtovými prioritami a měřitelnými výstupy. Místo abstraktního divadelního experimentování či nepřehledných grantových schémat navrhuje rezort soustředit kapacitu státu na hmatatelné projekty, jako je zrychlení oprav památek či jejich nárazové zpřístupňování veřejnosti zdarma. Tvůrčí sektor tak získává jedinečnou možnost nahlížet na vlastní tvorbu optikou vysoké užitné hodnoty a provozní efektivity.
Aby byl zachován prostor pro konstruktivní dialog, přislíbil ministr kultury, že se rezort bezprostředně vyjádří k doplňujícím podnětům, které ministerstvu zašle prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký. Přestože standardní proces vypořádání připomínek byl již oficiálně uzavřen, Klempíř vyzdvihl ochotu věnovat pozornost i těmto dodatečným hlasům z praxe. Další příležitostí k vyjasnění stanovisek má být nadcházející jednání kulturní tripartity.
Premiér Andrej Babiš, který projednávání koncepce na konci srpna odložil, potvrdil, že se vláda k materiálu vrátí 14. září. Předseda vlády zdůraznil potřebu osobně vyslechnout zástupce kulturní obce, přičemž v debatě připomněl dosavadní investiční úspěchy kabinetu v oblasti oprav historických objektů. Zástupci Kulturní a kreativní federace sice nadále požadují kompletní odmítnutí dokumentu a zachování dříve schválené strategie z loňského roku, ministerstvo kultury však trvá na tom, že nová vize představuje reálný plán, který je vláda odhodlána plnit.
Celý tvůrčí sektor tak s napětím očekává, jakým směrem se česká kultura nakonec vydá. Zda zvítězí tradiční pojetí umění jako autonomního prostoru pro svobodnou tvorbu, nebo zda převáží moderní pojetí kultury jako dynamicky řízeného odvětví s pevně stanoveným rozpočtem, jasnými ukazateli výkonnosti a garancí plynulého provozu.
