Babiš vám ukradne hodinu! Vláda zabetonovala časový chaos do 2031.
Vláda České republiky schválila vládní nařízení, kterým stanovuje přesné termíny střídání letního a zimního času na následujících pět let, tedy až do roku 2031. Rozhodnutí, které navazuje na zmocnění z historického zákona z roku 1946, garantuje všem občanům zákonné právo posouvat ručičky hodin o šedesát minut zpět a vpřed i v nadcházejícím pětiletém období. Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci po jednání kabinetu zdůraznil, že Česká republika pouze věrně přebírá unijní legislativu, čímž potvrdil, že časoprostorové kontinuum v tuzemsku zůstává pevně pod kontrolou bruselských směrnic.
Podle oficiálního harmonogramu se tak v nadcházejících letech občanům zkrátí jarní noční směna o rovnou hodinu, zatímco podzimní směna bude o hodinu delší, čímž stát efektivně vyrovná celkovou pracovní bilanci národa v nulovém součtu. Ministerstvo práce v předložených podkladech uklidňuje veřejnost konstatováním, že negativní dopady přechodu na lidské zdraví se zatím vědecky neprokázaly a většina sledovaných jedinců vykazuje pouze krátkodobou dezorientaci, spánkovou deprivaci a dočasnou ztrátu schopnosti určit přesný den v týdnu. Ministr práce Aleš Juchelka v téže souvislosti připomněl, že Evropská unie by měla do konce letošního roku dokončit komplexní studii zaměřenou na měření biologických hodin evropského obyvatelstva.
Jednání kabinetu se však neobešlo bez výrazných odborných rozporů uvnitř vládní koalice. Proti plánovanému posouvání ručiček se ostře vymezil ministr pro prevenci a sport Boris Šťastný ze strany Motoristé. Podle ministra Šťastného představuje nečekaný skok o šedesát minut neúměrné zdravotní riziko pro rekreační i profesionální sportovce, kterým se tak dramaticky mění časový okruh pro ranní rozcvičku a odpolední ladění formy. Šťastný proto požaduje, aby česká diplomacie zahájila v Bruselu okamžitá vyjednávání s cílem prosadit trvalý zimní čas jako jediný fyziologicky akceptovatelný standard pro sportovní přípravu a prevenci.
Absenci shody mezi členskými státy EU ilustruje i skutečnost, že ačkoliv se dvě třetiny veřejnosti v Česku přimlouvají za úplné zrušení časových posunů, společnost zůstává hluboce rozpolcena v otázce, zda si ponechat světlejší letní večery, nebo přirozenější zimní rána. Zatímco 40 procent dotázaných preferuje trvalé zachování letního času pro delší večerní pobyt na čerstvém vzduchu, 31 procent se kloní k zimnímu času a zbývající část populace vykazuje vůči poloze hodinových ručiček plnou apatii. Vláda tak svým pětiletým plánem nabízí kompromisní řešení: zachovat střídavý stav až do chvíle, než se biologické hodiny občanů samovolně synchronizují s unijním datovým modelem.
Podle oficiálního harmonogramu se tak v nadcházejících letech občanům zkrátí jarní noční směna o rovnou hodinu, zatímco podzimní směna bude o hodinu delší, čímž stát efektivně vyrovná celkovou pracovní bilanci národa v nulovém součtu. Ministerstvo práce v předložených podkladech uklidňuje veřejnost konstatováním, že negativní dopady přechodu na lidské zdraví se zatím vědecky neprokázaly a většina sledovaných jedinců vykazuje pouze krátkodobou dezorientaci, spánkovou deprivaci a dočasnou ztrátu schopnosti určit přesný den v týdnu. Ministr práce Aleš Juchelka v téže souvislosti připomněl, že Evropská unie by měla do konce letošního roku dokončit komplexní studii zaměřenou na měření biologických hodin evropského obyvatelstva.
Jednání kabinetu se však neobešlo bez výrazných odborných rozporů uvnitř vládní koalice. Proti plánovanému posouvání ručiček se ostře vymezil ministr pro prevenci a sport Boris Šťastný ze strany Motoristé. Podle ministra Šťastného představuje nečekaný skok o šedesát minut neúměrné zdravotní riziko pro rekreační i profesionální sportovce, kterým se tak dramaticky mění časový okruh pro ranní rozcvičku a odpolední ladění formy. Šťastný proto požaduje, aby česká diplomacie zahájila v Bruselu okamžitá vyjednávání s cílem prosadit trvalý zimní čas jako jediný fyziologicky akceptovatelný standard pro sportovní přípravu a prevenci.
Absenci shody mezi členskými státy EU ilustruje i skutečnost, že ačkoliv se dvě třetiny veřejnosti v Česku přimlouvají za úplné zrušení časových posunů, společnost zůstává hluboce rozpolcena v otázce, zda si ponechat světlejší letní večery, nebo přirozenější zimní rána. Zatímco 40 procent dotázaných preferuje trvalé zachování letního času pro delší večerní pobyt na čerstvém vzduchu, 31 procent se kloní k zimnímu času a zbývající část populace vykazuje vůči poloze hodinových ručiček plnou apatii. Vláda tak svým pětiletým plánem nabízí kompromisní řešení: zachovat střídavý stav až do chvíle, než se biologické hodiny občanů samovolně synchronizují s unijním datovým modelem.
