Jedna paní povídala:

Kateřina Konečná, europoslankyně a tvář politického hnutí „Stačilo!“, se opět postarala o rozruch. Poté, co prosazuje odchod České republiky z Evropské unie, NATO a zřejmě i z časových pásem, přichází s dalším krokem k úplné suverenitě: odchodem z UNESCO. „UNESCO? To je jen další nástroj globálních elit. Říkají nám, co máme na Karlštejně pověsit a co ne. Já říkám dost! Chci, aby na Hradě visel portrét Vladimira Putina – prezidenta míru. A vedle něj srp a kladivo. Je to přece náš stát a naše památky!“ prohlásila Konečná na tiskové konferenci, zatímco za ní asistentka sundávala z pódia vlajku EU a nahrazovala ji červeným praporem s nápisem „Stačilo!“. Komunistická estetika na památkách Konečná tvrdí, že současný stav, kdy jsou na památkách „neutrální“ expozice a průvodci se zdržují komentářů, je popíráním národní identity. „Když může být v Louvru Mona Lisa, proč by na Karlštejně nemohl být Lenin? Je to diskriminace idejí,“ dodala, zatímco z přítomných novinářů několik upadlo smíchy ...

Kdo by nemiloval Řecko? Ten pocit, když vystoupíte z letadla a ovane vás teplý vzduch vonící mořem a bylinkami. Nekonečně modrá obloha, bělostné domky, chuť oliv a fety, a především ta nezaměnitelná atmosféra klidu a pohody, která se skládá z tisíců střípků. Co kdybyste si kousek této esence mohli přivézt domů, a to v podobě šálku lahodného čaje? Přesně to je řecký horský čaj – tekutý suvenýr, který v sobě nenese jen chuť, ale i příběh a duši místa, odkud pochází. Není to jen nápoj, je to pozvánka na cestu do srdce řecké přírody a mytologie. Cesta na majestátní horu Othrys Náš příběh začíná na svazích impozantního pohoří Othrys. Nejedná se o turisticky přeplněnou destinaci, ale o divokou a panenskou krajinu, která si dodnes uchovává svůj klid a čistotu. Právě zde, na skalnatých stráních ve výšce přes 1000 metrů nad mořem, roste v drsných podmínkách vzácný hojník horský . Tato odolná bylina čerpá sílu z intenzivního horského slunce a čisté půdy, což jí dává jedinečné vlastnosti a ne...

Hluboko v lesích, daleko od signálu mobilních operátorů a civilizačního šumu, se ukrývá osada, která posouvá hranice udržitelnosti tam, kde by to většinu z nás ani nenapadlo. Vítejte v Kořenově, první české „bezvýdechové“ komunitě. Její členové věří, a to s téměř náboženským zápalem, že největším nepřítelem planety není průmysl, ale zbytečné tlachání. Naše redakce získala exkluzivní povolení strávit zde jeden den. Komunikace probíhala výhradně pomocí břidlicových tabulek a propracované znakové řeči. U vstupu do osady, který tvoří jen dva mechem porostlé balvany, nás vítá zakladatel komunity, Radovan Tlej. Bývalý korporátní specialista na optimalizaci procesů zde našel své skutečné poslání. Na tabulku nám křídou píše hlavní myšlenku Kořenova: „Každé slovo je malý výfuk. Každá věta je miniaturní továrna na CO2. My jsme se rozhodli tento kohoutek znečištění jednoduše utáhnout.“ Zatímco nám to ukazuje, energicky u toho gestikuluje. Zdá se, že co ušetří na dechu, dohání mácháním rukama. ...

Na Fialu plivali, na Babiše zaútočili holí, na politických mítincích jsou běžné nadávky. Další útoky se chystají, ale Agentura na napadání politiků na objednávku před před volbami nestíhá. Češi si v posledních týdnech zvykli, že politické mítinky vypadají spíš jako scény z boxerského zápasu než jako klidná debata o programech. Plivání, urážky i symbolické útoky holí se staly rutinou. Naše redakce však získala exkluzivní informace: za celou sérií „náhodných incidentů“ stojí nově vzniklá Agentura pro špinění politiků. A co je nejzajímavější – jejími klienty nejsou anonymní provokatéři, ale přímo samotné politické strany. Strategie: oběť je lepší než vítěz Dlouho se věřilo, že volby rozhodují sliby a billboardy. Jenže trend se mění. Politici zjišťují, že mnohem účinnější než program je role oběti. „Fiktivní napadení Babiše přineslo během jediného týdne 1568 článků ve velkých denících. Jeho preference stouply o 3,2 %,“ uvádí zdroj z agentury. Zkrátka: čím víc útoků, tím víc pozornos...

Česká politika má zvláštní zálibu v předponě „anti“. Dlouhá léta jsme si vystačili s „Antibabišem“, který spojoval ty, kteří už nechtěli další dotace na čapí hnízda. Letos nastoupil nový trend – „Antifiala“. A protože tuzemská volební fantazie nezná hranic, objevuje se teď i novinka, která aspiruje na hit sezóny: hnutí AntiVšechno . Program je geniálně jednoduchý – nesouhlasit naprosto se vším, bez ohledu na obsah. Konečně jasný směr: nulová tolerance vůči realitě samotné. Všichni proti všem (a trochu i proti sobě) Zakladatelé AntiVšeho tvrdí, že se jim podařilo odstranit největší bolest české politiky – nekonečné diskuze. „Když už dopředu víte, že odpověď na jakýkoli návrh je ne , debata se stává zbytečnou. Je to obrovská úspora času,“ vysvětlil tiskový mluvčí hnutí, který odmítl prozradit své jméno, protože prý nesouhlasí s konceptem jmen jako takových. Interně se mu proto říká „Anonym proti Anonymitě“. Kampaň bez obsahu – konečně upřímnost Billboardy AntiVšeho jsou zatím černé, ...

Školní rok ještě pořádně nezačal a už je jasné, že největší revolucí ve třídách nejsou nové interaktivní tabule ani barevnější pastelky, ale umělá inteligence. Vedení škol totiž pochopilo, že když AI píše slohy za děti, proč by rovnou neučila i učitele? AI jako učitel učitelů Ministerstvo školství spustilo pilotní program „Učitel 2.0“. V jeho rámci mají učitelé povinné konzultace s AI, která je učí, jak vysvětlit Pythagorovu větu za pomoci TikTok trendů nebo jak interpretovat Nerudu jazykem skibidi memů. Učitelé si stěžují, že místo přípravy hodin se teď musí učit slovník Gen Z: „Delulu je nový solfeggio,“ tvrdí jeden z nich. Eseje opravují stroje, stroje opravují eseje V některých školách došlo k absurdní spirále. Žák napíše sloh pomocí AI, učitel ho nechá opravit jiné AI a nakonec ministerstvo spustí AI, která kontroluje AI, jestli správně opravila AI. Na výsledné známce se nikdo neshodne, ale všichni mají pocit, že udělali obrovský kus práce. Rodiče jsou nadšení, protože konečně...